MATERIÁLY A POKOVENÍ

GALVANICKÉ POKOVENÍ

Zlacení 

Nejčastěji používaným technologickým postupem pro zlacení kovů je galvanický proces.

Zlato je vázáno v roztoku v chemické sloučenině. Dříve se používaly chemické sloučeniny kyanidu, ale s takovýmto roztokem byla nebezpečná manipulace a problematické skladování. Proto se nyní používají chemické sloučeniny s nimiž je jednodušší manipulace.

Galvanické pokovení probíhá aplikací jednosměrného elektrického proudu na chemický elektrolyt. Elektrický proud se zavádí do roztoku přes tzv. elektrody. Na jedné elektrodě je kladný elektrický náboj, na druhé záporný.

Máme tedy dvě elektrické elektrody pro galvanizaci:

  • katoda - kladný elektrický náboj
  • anoda - záporný elektrický náboj

Na jedné elektrodě se umístí kovový předmět určený pro galvanické pozlacení a během průchodu elektrického proudu se na jeho povrchu vylučuje zlato. Zlatý povrch je lesklý a tloušťka zlaté vrstvy se dá přesně regulovat množstvím elektrického proudu a doby aplikace galvanického procesu.

Zlacení, nebo též pozlacení, se používá již několik tisíc let pro zušlechtění předmětů ze stříbra, nebo i obecných kovů. Nejčastěji se takto upravovaly liturgické předměty. Tehdy se ještě nepoužívala metoda galvanického pokovení, ale zlatilo se v ohni, nebo se mechanicky nanášela slabá zlatá folie – tato metoda se používá i dnes u zlacení nekovových předmětů. Stříbrné šperky se povrchově upravují zlacením z několika důvodů. Jedním z nich je třeba tradice a aby se šperku dodala větší okázalost. Tato povrchová úprava navíc zabraňuje i rychlé oxidaci stříbra, typickému zčernání.

 

Stříbření

Galvanické stříbření kovových povrchů probíhá podobným procesem jako u zlacení. Na počátku musí mít galvanická dílna speciální galvanizační roztok stříbra. Kovový předmět určený pro stříbření se připojí na elektrodu a ponoří do stříbrné galvanizační lázně. Následuje aplikace elektrického stejnosměrného proudu po přesně stanovenou dobu. Pak se předmět vyjme z lázně a očistí.

 

Rhodiování

Galvanické pokovení povrchu klenotnických či jiných výrobků vrstvou rhodia. Rhodium je velmi tvrdý otěruvzdorný kov, který má výbornou odolnost proti působení chemických látek v ovzduší. Např. u Ag materiálů chrání měkký povrch stříbra před poškrábáním a před vlivem vzdušné síry a před vznikem sirníku stříbrného, projevujícího se jako „nabíhání“ (černání) výrobků ze stříbrných slitin.

Rhodiování zlepšuje vzhledové vlastnosti i odolnost povrchu. Síla vrstvy je obvykle 1 μm. Je však volitelná a závislá na čase galvanování. Rhodiování je vhodné i pro alergiky, kterým vadí šperky s obsahem niklu. Pokovením rhodiem se tak zamezí kontaktu niklu s pokožkou.

Rhodium je mimořádně chemicky odolné a neochotně se rozpouští pouze v lučavce královské nebo za vysokého tlaku v koncentrované kyselině chlorovodíkové za přítomnosti chloristanu sodného. Společně s rutheniem a palladiem patří do tzv. triády lehkých platinových kovů.

Rhodium objevil v roce 1803 anglický chemik William Hyde Wollaston rok poté, co objevil palladium. Název mu dal podle růžové (růže je řecky rhodon) barvy rhodiových sloučenin. Jedná se o ušlechtilý, odolný, poměrně tvrdý kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí a vždy společně s jinými drahými kovy. Největšími světovými nalezišti jsou platinové doly v Jihoafrické republice a pohoří Ural. V Jižní Americe se vyskytuje rhodium společně se zlatonosnými rudami a v Kanadě se nachází jako příměs rud niklových.

 

 

KAMENY

Kubická zirkonie – CZ (Cubic Zirconia)

Průmyslově vyráběná směs oxidu zirkonia a oxidu yttria. Vyrábí se za extrémních podmínek. Při tavení jsou potřeba teploty až kolem 2800°C. Kubické zirkonie jsou nejvěrnějšími alternativami přírodních diamantů, rozdíly jsou pouhým okem nepozorovatelné. Synonymem pro kubickou zirkonii je syntetický zirkon.

 


 

REGISTRACE U PUNCOVNÍHO ÚŘADU

Jako správné klenotnictví jsme registrováni u Puncovního úřadu.

 

PŘEHLED ČESKÝCH PUNCOVNÍCH ZNAČEK

 
 
Registrujte se k odběru novinek